Toulavá tma

20. dubna 2014 v 11:03 | Karol-ine |  Poems
Kráčím tou samou tmou,
nevlídnou a nepřekonatelnou.
Zlou a chladnou jako led,
v tom období mě vítr smet.

Rozčechrané vlasy vlají mi,
a tváře pomalu tají mi.
Všude je jen led a mráz,
jako by byl zimní čas.

Tou tmou kráčím dál,
bezmocně a opodál -
leží nějaký člověk jen,
tiše mumlá: " Já chci ven ".

Chci mu pomoct, neváhám,
není tam už jen tak sám.
Pomohla jsem mu, na nohy se postavil,
a víckrát nikdo ho nespatřil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama