Lehká, jako pírko.

24. května 2014 v 10:47 | Karol-ine |  Poems
Ahoj,
omlouvám se za dlouhou neaktivitu. Chtěla bych vám uveřejnit svou další básničku. Tak ať se vám líbí, zatím ahoj.

Ten chlad, v moment, kdy ho pocítíš,
jako bys to věděla, však stále sníš.
Pořád smutná jsi, dál a dál,
ten okamžik jsem také znal.

Můj sen, z hlavy neztratil se,
vím, do očí se mi tlačí slzy, srdce mi svírá se.
Chtěla bych žít život bezbolestně, jinak,
chtěla bych létat jen jako pták.

Z hlavy vytrácí se naděje,
on trošku pookřeje,
krása v našich očích,
právě se stává.

Chtěla bych být lehká jako pták,
život žít chci, ano, jinak.
Prosím, dej mi šanci, jen,
zapomenu na vše a bude nám hej.

Láska, poklad nejcennější,
z mých pokladů nejkrásnější.
Znám Tě, však šance ještě je,
zná slabiny mé.

Kdybych jen mu mohla, své city říct z očí do očí,
celý svět by se se mnou zatočil.
Je mně jedno, že nám to nepřejí,
že ze mě si pořád utahují.

Objevíš přátele, krásu a lásku
a utrhneš si sedmikrásku.
Z mých očí začínají kapat slzy,
všechno mě štve, všechno mě mrzí.

Hvězdy svítí, měsíc vyšel,
on, ten on, ke mně hned přišel.
Zadívali jsme se hluboce do očí,
svět vzhůru nohama se otočí.

Žiju ještě, či je to sen?
Jen aby nebyl prozrazen.
Tajemství svá ukrývá
a taky on to vědět má.

Dělám všechno, miluju ho,
uvěřím těm představám, aby se mi aspoň na chvilku krásně žilo.
Pak kouzlo lásky zase pomine
a já se v slzách topím a zas jsem na dně.

Láska převládá všude kolem,
když zjistím pravdu, všechno zase v mých očích mrzne studem.
Proč jsem té pravdě uvěřila,
když sama jsem tomu nevěřila?

Vzpomínky, vzbuzují ve mně smutek,
slova nepomáhají,
i když vím, že on utek,
mé myšlenky se nerozplují.

Nechci ho nechat plavat, znám ho sama,
když se mi podívá do očí, tak bych vždycky zčervenala.
Takové chvíle, malé a krásné jsou,
myšlenky jeho přesto ke mně dál jdou.

Mám se bát a na něj čekat?
Nebo mám jít dál a nástrah se lekat?
Nevím, chci jen jeho, čas míjí, slzy proudí,
čekám, kdy se znovu probudím.

Nic mě neuklidňuje, strach mám pořád,
mám se bát, či nemám se bát?
Povzdechnu si a jdu dál,
nevím, jestli mě tenkrát poznal.

Čas kvapí a já pořád nic,
vím, nesplní se to a já ještě pořád sním.Jemné úsměvy ke mně jdou,
krásné, nádherné, velmi jsou.

Život někdy těžký je,
nezapomenutelné chvíle neopakují se.
To stejné bude následovat,
můj pohled do tvých očí, bude směřovat.

Úsměv letmý mi pomáhá,
je on můj a zase se zdráhám.
Nemůžu mluvit, oslnil mě,
kolena se mi podlamují,
má rád on mě?

Vždycky Tě budu mít ráda a v srdci, nejen jako kamaráda.

Miluju Tě
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Veoica Eámanë Veoica Eámanë | E-mail | Web | 25. května 2014 v 10:12 | Reagovat

Básnička je pěkná, na mě až moc dlouhá, ale krásně vystihuje city nějaké zamilované (rozhodující se) dívky :)

2 Karamelka Karamelka | Web | 25. května 2014 v 18:26 | Reagovat

páni, tak dlouhá, ale přitom krásná :)) máš talent :)) je to fakt moc pěkné :))

3 tekkendominika♥ tekkendominika♥ | 25. května 2014 v 19:24 | Reagovat

Básnička je pekná

4 deny-paradise deny-paradise | Web | 25. května 2014 v 19:41 | Reagovat

tak to je dokonalé :3 Je to krásné a krásně se to čte. :3

** Jinak k tomu článku na mém blogu. Ty aplikace jsou an mobil a pokud máš normálně andorid, tak se dají stáhnout přes google play/obchod play a jestli máš IOS nebo prostě to jak je u Applu tak se to dá stáhnout na App store :) Jinak do počítače nevím :D

5 Butty Butty | Web | 31. května 2014 v 7:38 | Reagovat

Ahoj, nerada dělám reklami a jestli pro ní máš jiné místo předem se omlouvám. Jestli chceš a máš čas i chuť ráda tě zvu, u mě na blogu, na soutěž. A co se vyhrává? Saméé žůůžo věci. CHce to jen se posnažit. :-) S pozdravem Butty :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama